Na ty nejlepší makové loupáčky budeš potřebovat:

600 g hladké mouky
300 ml vlažné vody
půl kostky kvasnic
100 g cukru + 1 lžičku do kvásku
80 g rozpuštěného vychladlého másla
1 lžička soli
1 vejce

vejce nebo jen žloutek na potření
mák na posypání

Jaký je postup?

Postu na výrobu makových loupáčku je jednoduchý a troufám si říct, že loupáčky zvládne upéct každá mírně pokročilá kuchařka/pekařka. Mírně pokročilá proto, že s kynutým těstem může ze začátku někdo více zápasit. Mě se taky kdysi dávno nepovedlo napoprvé, ale chce to cvik a trpělivost. Celý postup výroby najdeš v naší galerii.

makové loupáčky
Naše makové loupáčky jsou skvělé i na druhý den

1. Nejprve si nechej rozehřát máslo.

2. Z vody, lžičky cukru, lžičky mouky a droždí udělej kvásek.

3. Do mísy si dej mouku, zamíchej do ní sůl a cukr.

4. Přidej celé vejce a vychladlé rozpuštěné máslo.

5. Nakonec přidej vzešlý kvásek a vypracuj hladké těsto, které se nelepí na mísu. Těsto přikryj čistou utěrkou a nechej na teplém místě nejméně hodinu kynout.

6. Až těsto vykyne a bude dvojnásobné, přendej ho na vál lehce posypaný moukou a ještě jednou jej rukama zpracuj.

7. Pak těsto rozděl na 4 díly. Každý tento díl si rozválej na kulatou placku a tu rozřízni křížem na 4 stejné díly ve tvaru trojúhelníku.

8. Každý trojúhelníček pevně zaroluj a stoč do tvaru loupáčku. Loupáčky naskládej na plechy vyložené pečícím papírek a přikryté utěrkou je nech ještě alespoň půl hodiny kynout.

9. Před samotným pečením každý loupáček potři rozšlehaným vejcem, nebo jen žloutkem smíchaným s mlékem a hojně posyp mákem.

10. Loupáčky peč při teplotě 170-180°C asi 15-20 minut. Podle tvojí trouby, až budou zlaté.

Na závěr nechej loupáčky vychladnout a můžeš si na nich pochutnat. Nejlepší jsou samozřejmě čerstvé, namazané máslem a domácí marmeládou. Ale výborně chutnají i na druhý den. A s kakaem 🙂

Monika

Jmenuji se Monika a na stránkách My všechny pro vás píšu o všem možném i nemožném. Od malička mě bavilo něco tvořit a nedokážu sedět jen tak s rukama v klíně. Miluji ten pocit, když mi pod rukama vzniká něco nového, pěkného a třeba i užitečného.