Kolikrát ses na sebe podívala do zrcadla a jako první sis všimla všeho, co se ti nelíbí? Nebo sis večer v hlavě znovu přehrávala chyby, které jsi během dne udělala, místo toho, abys ocenila všechno, co se ti povedlo?
Mnoho žen je na sebe mnohem přísnějších než na kohokoliv jiného. Dokážeme pochválit kamarádku, povzbudit partnera nebo odpustit dítěti chybu. Když ale stejnou laskavost máme dopřát samy sobě, nezvládáme to.
Sebekritika je občas přirozená. Pokud se ale stane každodenním společníkem, může postupně přerůst v pocit, že nejsme dost dobré vůbec na nic. Tento špatný vztah k sobě samé se ale naštěstí dá změnit. Prvním krokem je pochopit, odkud tyto pocity vlastně přicházejí.
1.Kladeš na sebe nereálné nároky
Touha být lepší není vůbec špatná. Problém nastává ve chvíli, kdy od sebe očekáváš naprosotou dokonalost. Chceš být skvělou partnerkou, mámou, zaměstnankyní, kamarádkou, mít krásný domov, zdravé tělo a ještě se neustále usmívat. Jenže nikdo takto dokonalý není. Když si nastavíš laťku příliš vysoko, každý tvůj neúspěch pak působí jako osobní selhání.
Co pomáhá?
Stanovuj si cíle, které jsou reálné. Neoslavuj jen velké úspěchy, ale i malé kroky. I ty mají obrovskou hodnotu.
2.Pořád tě pronásleduje minulost
Některé zážitky z dětství nebo předchozích vztahů v nás zůstávají mnohem déle, než bychom chtěly. Možná ti někdo kdysi dávno opakoval, že nejsi dost chytrá, dost hezká nebo že nikdy nic nedotáhneš do konce.
A i když už ten člověk ve tvém životě dávno není, jeho hlas jsi nahradila svým vlastním. Ale minulost v žádném případě neurčuje tvou hodnotu.
Co pomáhá?
Neboj se o svých zkušenostech mluvit. Někdy pomůže blízký člověk, jindy psycholog. Léčení starých zranění není slabost, ale odvaha.
3.Srovnáváš se s ostatními
Sociální sítě nám každý den ukazují zdánlivě dokonalé ženy, perfektní vztahy, vysněné dovolené i dokonale uklizené domácnosti. Jenže většina z toho je jen malý výřez reality nebo to vůbec není pravda. Když se neustále porovnáváš s ostatními, snadno získáš pocit, že zaostáváš. Přitom vůbec nevíš, co se skrývá za jejich úsměvem.
Co pomáhá?
Méně času na sociálních sítích a více času ve vlastním životě. Soustřeď se na svou cestu, ne na cizí
4.Chceš být dokonalá
Perfekcionismus může na první pohled působit jako výhoda. Ve skutečnosti ale často přináší jen stres, vyčerpání a pocit, že nic není dost dobré.
Perfekcionista málokdy cítí radost z dobře odvedené práce. Místo toho hledá další chyby.
Co pomáhá?
Přijmi, že chyby nejsou důkazem neschopnosti. Jsou důkazem toho, že žiješ, učíš se a zkoušíš nové věci.
5.Každý neúspěch bereš jako důkaz, že nejsi dost dobrá
Nevyšlo výběrové řízení. Nepovedl se projekt. Rozpadl se vztah. To všechno bolí. Ale žádná z těchto věcí neurčuje tvoji hodnotu. Neúspěch není konečná. Je to jen jedna zastávka na cestě.
Co pomáhá?
Místo otázky „Proč jsem selhala?“ se zeptej: „Co mě to může naučit?“
6.Máš pocit, že jsi toho v životě dokázala málo
Často zapomínáme na všechno, co už jsme zvládly a vidíme jen to, co nám ještě chybí. Přitom úspěch není jen vysněná práce nebo velký dům.
Úspěchem může být i to, že ses zvedla po těžkém období, vychovala děti, překonala nemoc nebo každý den vstáváš a jdeš dál.
Co pomáhá?
Přestaň měřit svůj život podle představ ostatních. Tvůj příběh je jedinečný a nemusí vypadat jako příběh někoho jiného.
7.Nemáš ráda své tělo
Jen málokterá žena je se svým vzhledem úplně spokojená. Společnost nám neustále podsouvá, jak bychom měly a neměly vypadat. Jenže skutečné tělo není filtr na Instagramu. Je to tělo, které tě každý den nosí, objímá tvoje děti, směje se, tančí a zvládá neuvěřitelné věci.
Co pomáhá?
Zkus se na své tělo dívat s větší vděčností. Nemusíš milovat každou jeho část. Stačí, když přestaneš být jeho největším kritikem.
8.Obklopuješ se lidmi, kteří ti ubližují
Některé vztahy nás podporují a jiné nám postupně berou sebevědomí. Neustálá kritika od jiných lidí, shazování nebo manipulace mohou způsobit, že začneš pochybovat sama o sobě.
Co pomáhá?
Nauč se nastavovat hranice. A pokud tě někdo dlouhodobě zraňuje, polož si otázku, jestli si takový vztah opravdu zaslouží místo ve tvém životě.
9.Zapomínáš sama na sebe
Kolik času věnuješ ostatním a kolik sobě? Mnoho žen pečuje o děti, partnera, rodiče nebo práci tak dlouho, až úplně zapomenou na vlastní potřeby. Jenže člověk nemůže dlouhodobě rozdávat energii ostatním, když si ji sám sobě nedoplňuje.
Co pomáhá?
Dopřej si pravidelný odpočinek, kvalitní spánek, pohyb nebo chvíli o samotě. Péče o sebe není sobectví. Je to nutnost.
10.Mluvíš sama se sebou způsobem, jakým bys nikdy nemluvila s nikým jiným
„Jsem neschopná.“ „Zase jsem to pokazila.“ „Nikdy nebudu dost dobrá.“ Pokud si podobné věty opakuješ každý den, začne jim mozek věřit.
Co pomáhá?
Zkus si položit jednoduchou otázku: Řekla bych tohle své nejlepší kamarádce?
Pokud ne, neříkej to ani sobě.
Jak se naučit mít se raději
Sebeláska nevznikne přes noc. Je to něco, co si budujeme každý den drobnými rozhodnutími. Můžeš začít třeba tím, že si odpustíš staré chyby. Že přestaneš věřit každé kritické myšlence, která se objeví v hlavě. Že si dopřeješ odpočinek bez pocitu viny.
Nebo tím, že si každý večer připomeneš alespoň jednu věc, která se ti ten den povedla. A začneš s tím hned dnes.
Pomůže ti také psaní deníku, meditace, pobyt v přírodě nebo obyčejná procházka bez telefonu. A pokud cítíš, že tě bolest z minulosti příliš tíží, není vůbec ostuda obrátit se na odborníka.
Nikdy není pozdě změnit vztah sama k sobě
Možná ses roky učila být na sebe tvrdá. Možná sis zvykla pochybovat o své hodnotě nebo hledat chyby tam, kde žádné nejsou. Ale stejně jako ses naučila tohle, můžeš se naučit i něco jiného. Lepšího.
Můžeš se naučit být k sobě laskavější. Protože člověk, se kterým strávíš celý svůj život, jsi právě ty. A zasloužíš si, aby tento vztah nebyl plný kritiky, ale pochopení, respektu a lásky.
