Kamarádka potřebuje pomoct? Jsi první, kdo přiběhne. V práci někdo nestíhá? Vezmeš si jeho úkoly. Rodina něco potřebuje? Opět jsi připravená vše zařídit.
Na první pohled to může působit jako laskavost a ochota. Jenže co když se za tím skrývá něco víc? Co když se snažíš vyhovět všem kolem sebe tak moc, že úplně zapomínáš na vlastní potřeby?
Mnoho žen má pocit, že musí být stále milé, vstřícné a ochotné. Jenže když dlouhodobě dáváš přednost ostatním před sebou, můžeš skončit unavená, vyčerpaná a s pocitem, že už ani nevíš, co vlastně chceš ty sama.
Poznáváš se v tom? Možná se tě týká některý z následujících signálů:
1.Říkáš „ano“, i když bys nejraději řekla „ne“
Víš, že nemáš čas ani energii, ale stejně souhlasíš. Nechceš nikoho zklamat nebo se bojíš, že budeš působit sobecky.
Jenže každé takové „ano“ často znamená jedno „ne“ vůči sobě.
2.Máš výčitky, když si chceš odpočinout
Když si konečně sedneš s knihou nebo si chceš dát hodinu jen pro sebe, místo odpočinku přichází pocit viny.
Říkáš si, že bys měla raději uklidit, uvařit nebo udělat něco užitečného. Jako by odpočinek nebyl něco, na co máš právo.
3.Už nevíš, co tě vlastně baví
Kdysi jsi ráda četla, malovala nebo chodila na procházky. Dnes na své koníčky nemáš čas.
Když se tě někdo zeptá, co děláš ráda, chvíli přemýšlíš. Tolik ses soustředila na potřeby ostatních, že jsi své vlastní odsunula stranou.
4.Tvá hodnota závisí na tom, jak moc pomáháš
Máš pocit, že jsi dost dobrá jen tehdy, když jsi užitečná. Když někomu pomůžeš, cítíš se dobře. Jakmile ale nic „nezařizuješ“, přepadá tě pocit, že nejsi dost.
Jenže tvoje hodnota nestojí na tom, kolik věcí uděláš pro druhé.
5.Nastavit hranice je pro tebe těžké
Když chceš odmítnout další prosbu nebo říct, že něco nezvládneš, okamžitě se objeví výčitky. Máš strach, že budeš působit neochotně nebo že se na tebe někdo naštve.
Přitom zdravé hranice nejsou projevem sobectví. Jsou projevem sebeúcty.
6.Omlouváš se skoro za všechno
„Promiň, že otravuju.“
„Promiň, že jsem přišla pozdě.“
„Promiň, že jsem unavená.“
Omlouváš se i za věci, za které vůbec nemusíš nést odpovědnost. Postupně si zvykáš stavět sebe do pozadí.
7.Konflikty raději obcházíš
Nesnášíš hádky. Uděláš skoro cokoliv, jen aby byl klid.
Raději ustoupíš, i když víš, že tentokrát nemáš pravdu ty. Jenže potlačené emoce se časem stejně ozvou.
8.Děláš věci jen proto, aby byli ostatní spokojení
Jdeš na oslavu, i když bys nejraději zůstala doma. Souhlasíš s víkendovým programem, který tě vůbec neláká.
Ne proto, že chceš, ale proto, že nechceš nikoho zklamat.
9.Na sebe ti nikdy nezbývá čas
Kalendář máš plný povinností, ale když přijde řeč na čas jen pro tebe, najednou není kam ho v nabitém diáři vměstnat.
Jenže pokud budeš neustále doplňovat energii všem kolem sebe a nikdy sobě, jednou ti jednoduše dojde.
10.Často měníš své plány kvůli ostatním
Měla jsi jít cvičit, do kina nebo jen odpočívat. Pak ale někdo zavolá, že něco potřebuje, a ty své plány okamžitě zrušíš.
Jednou za čas je to v pořádku. Pokud se to děje pořád, je dobré se zamyslet proč.
11.Hodně řešíš, co si o tobě myslí druzí
Než něco řekneš nebo uděláš, přemýšlíš, jak to bude působit.
Bojíš se kritiky, odmítnutí nebo toho, že nebudeš dost dobrá.
Jenže není možné zavděčit se úplně všem.
12.Své pocity si necháváš pro sebe
Když tě něco trápí, raději mlčíš. Říkáš si, že ostatní mají svých starostí dost, nebo že na tvých pocitech tolik nezáleží.
Jenže i tvoje emoce si zaslouží prostor.
13.Potřebuješ pochvalu, abys měla dobrý pocit
Když tě někdo ocení, cítíš se skvěle. Když ale uznání nepřijde, začneš pochybovat, jestli jsi něco neudělala špatně.
Skutečné sebevědomí ale nevychází z pochval okolí. Vyrůstá hlavně ze vztahu, který máš sama k sobě.
14.Jsi neustále unavená
Máš pocit, že pořád něco zařizuješ. Pomáháš, organizuješ, plánuješ, myslíš na všechny kolem sebe…
Není divu, že večer padáš únavou. Přetížení bývá jedním z prvních varovných signálů, že dlouhodobě překračuješ vlastní hranice.
15.Bojíš se, že když dáš přednost sobě, budeš za sobce
Možná je to právě tahle věta, která tě drží na místě. Jenže postarat se o sebe neznamená přestat mít ráda ostatní.
Naopak. Když budeš odpočatá, spokojená a psychicky v pohodě, budeš mít mnohem víc energie i pro své blízké.
Proč to vlastně děláš?
Možná ses už dávno v dětství naučila, že být hodná, ochotná a nápomocná znamená být milovaná a přijímaná. Proto raději vyhovíš, než abys někoho zklamala nebo vyvolala konflikt. Jenže když neustále myslíš na potřeby ostatních, svoje vlastní postupně přestaneš vnímat.
Kdy je čas něco změnit?
Pokud ses poznala ve více bodech, neznamená to, že děláš něco špatně. Jen sis možná zvykla stavět potřeby druhých před své vlastní.
Zkus se příště na chvíli zastavit a polož si jednoduchou otázku:
„Co právě teď potřebuji já?“
Možná bude odpovědí odpočinek. Možná klid. Možná jen obyčejné „ne“, které už dlouho chceš říct.
Pamatuj, že laskavost vůči druhým je krásná vlastnost. Stejně důležité ale je naučit se být laskavá i sama k sobě. Protože když budeš neustále rozdávat všechnu svou energii ostatním, jednoho dne už ti nezbude nic pro sebe.
