Velikonoční dekorace, foto: Pixabay

Velikonoce jsou pevně spjaté s křesťanstvím a oslavou znovuvzkříšení Ježíše Krista. Pro křesťany jsou tak nejvýznamnějšími svátky celého roku. I ateisté ale Velikonoční svátky milují. Slaví je jako příchod jara a ukončení dlouhé zimy.

Velikonoce jsou jediný pohyblivý svátek u nás a nemají tak přesné datum, stejné každý rok. Kdy budou Velikonoce se dá snadno vypočítat. Boží hod velikonoční, tedy Velikonoční neděle se slaví vždy první neděli po prvním jarním úplňku. Tedy po úplňku, který následuje po jarní rovnodennosti (prvním jarním dnu, většinou 21. března.)

V letošním roce tak připadají Velikonoce na neděli 4. dubna, kdy se slaví Boží hod velikonoční. Samotné křesťanské velikonoční svátky, ale začínají už o týden dříve, tedy 28. března na Květnou neděli, kterou začíná křesťanský Svatý týden. O Svatém nebo též Pašijovém týdnu si křesťané připomínají poslední dny Ježíše Krista, zradu, smrt ukřižováním a vzkříšení. V Pašijovém týdnu se mísí křesťanské zvyky s pohanskými lidovými zvyky.

Velikonoční kraslice, foto: Pexels

Pašijový týden

Pašijový nebo též Svatý týden začíná Květnou nedělí. Květná neděle je připomínka Ježíšova příjezdu do Jeruzaléma. V dřívějších dobách bylo zvykem, že se kostely zdobily květinami a odtud tato neděle získala své jméno.

Po Květné neděli následuje Modré pondělí, kdy byla zakázaná jakákoliv práce a lidé sbírali síly na celý nadcházející náročný týden.

Po tomto klidném pondělku je Šedé úterý, kdy se v domácnostech začalo uklízet. Všechny hospodyňky totiž chtěli mít na Velikonoce dům čistý a krásný. Odtud pramení zvyk velkého jarního úklidu– odkaz na článek o úklidu.

Popeleční středa, též známá jako Černá, Škaredá nebo Sazemetná středa, je připomínkou Jidášova zlého skutku zrady. V tento den měli nejvíc napilno kominíci, protože se musely vymést všechny saze z komína. I když v tento den pokračoval jarní úklid, nikdo se u toho nesměl mračit a škaredit, protože by se mu mračila tvář každou středu celý další rok.

Zelený čtvrtek je dnem, kdy si křesťané připomínají Ježíšovu poslední večeři a jeho následné uvěznění. V tento den utichnou všechny zvony v kostelích, protože „odletí do Říma“ a vrátí se až na Bílou sobotu. Ke svolávání na bohoslužby, tak místo kostelních zvonů, lidé používali různé řehtačky a mlýnky. Věci, které vydávali velký rámus. Dodnes se tato tradice drží a na vesnicích v Čechách, ale i v Německu, Rakousku či Polsku chodí průvody dětí s řehtačkami.

Velikonoční zajíček jako symbol Velikonoc, foto: Pexels

Na Připomínku Jidášovi zrady v tento den hospodyňky pekly Jidáše. Drobné pečivo, nejčastěji ve tvaru zakrouceného provazu.

Podle tradice bychom na Zelený čtvrtek měli jíst zelené jídlo, abychom byli celý příští rok zdraví. Nejčastěji si tedy dopřáváme špenát, čočku nebo brokolicovou polévku.

Velký pátek je dnem, kdy byl ukřižován a do hrobu uložen Ježíš Kristus. Je to den opředený mnoha pověstmi a pověrami. V tento den se prý otevírají všechny skály a vydávají svá bohatství. Podle pohanských pověr se na Velký pátek nesmělo prát prádlo, ani hýbat se zemí.

Bílá sobota se nese ve znamení smutku. Věřící truchlí nad Ježíšovou smrtí a nekonají se žádné bohoslužby. V podvečer se pak „vracení zvony z Říma“, aby v neděli oznámily zprávu o Ježíšově zmrtvýchvstání. V tento den hospodyně vždy pekly beránky a mazance.

Velikonoční neděle – Boží hod velikonoční je dnem veselí a radosti. Právě noc ze soboty na neděli je ona „Velká noc“, kdy Ježíš vstal z mrtvých a odtud celé svátky nesou své jméno – Velikonoce.

Na Velikonoční neděli ráno se nosily připravené velikonoční pokrmy do kostelů a nechávaly se posvětit. Tím skončila doba půstu a nastalo období hojnosti. Na Velikonoční neděli se barví vajíčka a pletou pomlázky.

Barvení vajec, foto: Pixabay

Velikonoční pondělí známé též jako Červené pondělí je v Českých zemích dnem ryze pohanských tradic. V jiných zemích již Velikonoce skončily Velikonoční nedělí, u nás pro mnohé právě v pondělí nastávají.

Koledníci chodí se s pomlázkami a koledují si nazdobená vajíčka a sladkosti. Dospěláci koledují i něco ostřejšího k pití. Tradiční pochoutka, kterou pro koledníky na Velikonoční pondělí hospodyně připravovaly jsou Boží milosti.

Jak slavíte velikonoční svátky vy? Dodržujete tradice a pečete beránka nebo mazanec? Napište nám.

Monika

Jmenuji se Monika a na stránkách My všechny se spolu uvidíme především v rubrikách Rodina a děti, Tvoření a v Receptech. Od malička mě bavilo něco tvořit a nedokážu sedět jen tak s rukama v klíně. Miluji ten pocit, když mi pod rukama vzniká něco nového, pěkného a třeba i užitečného.