Zimní čas a letní čas
Změna času probíhá pravidelně dvakrát ročně, a to v březnu a v říjnu. V březnu se mění čas na letní a v říjnu se mění zpět na běžný, standartní a většinou nesprávně nazývaný zimní čas.
V letošním roce proběhne změna zimního času na letní v noci 26. března, kdy se ručičky hodin posunou vpřed z 2:00 na 3:00. Znamená to, že budeme spát o hodinu méně.
Návrat zpět z letního času na zimní pak proběhne 29. října, a to se ručičky hodin posunou zpět z 3:00 na 2:00. Pospíme si tedy o hodinku déle.
Stejně jako v naší české kotlině se dvakrát ročně mění čas v celé Evropské Unii, vždy poslední neděli v březnu a poslední neděli v říjnu. Letní a zimní čas se mění také v Kanadě a ve Spojených Státech Amerických, kde ale letní čas nastává o něco dříve a končí o něco později než v Evropě.
Ručičky hodin a letní a zimní čas se posouvají také na jižní polokouli. Časy se ale mění obráceně protože, když je u nás zima, tam mají léto.
Negativní důsledky posunu času
Někdo se se změnou času vyrovná úplně v pohodě a maximálně jej ráno zmate jiný čas na budíku. Někoho ale ta hodina časového rozdílu natolik rozhodí, že se se změnou vyrovnává několik dní a dokonce i několik týdnů.
Proč tomu tak je?
Mohou za to naše vnitřní biologické hodiny, které jsou závislé na střídání světla a tmy. Ačkoliv to nevnímáme, naše tělo je podle dne a noci načasované. Proto jsou třeba noční směny pro tělo velký nápor. Představme si, že si naše tělo jede několik měsíců ve svém zažitém rytmu dne a noci a teď najednou se světlo a tma prostě posunou. Toto náhlé posunutí při změně času může být pro tělo velký šok.
U některých citlivějších osob může změna času vyvolat nejrůznější zdravotní potíže. Nejde totiž jen hodinu více či méně spánku v tu jednu noc. Některým lidem posun světla a tmy spánek natolik naruší, že se do svého spánkového rytmu dostávají jen velmi těžko. Takto narušený spánkový rytmus pak logicky vede k větší únavě, pomalejším reakcím a vyčerpání organismu.
Po změně času se tak díky pomalejším reakcím ve větší míře vyskytují například autonehody a celkové přetěžování organismu může vést k riziku mozkové mrtvice a infarktu.
Historie změny času
Změna času ze standartního tedy zimního na čas letní byla zavedena kvůli světlu. Přesněji dennímu světlu. Aby bylo večer déle světlo a tma se tak uměle oddálila. Nemuselo se tolik svítit a šetřila se elektrická energie. Tento přechod na letní čas byl zaveden za první světové války, kdy byla elektrická energie velmi drahá a ještě ke všemu jí bylo málo.
Střídání letního a zimního času se několikrát rušilo a znovu obnovovalo. Jeho poslední zavedení proběhlo v roce 1979 a drží se dodnes, ačkoliv o úspoře elektrické energie to v dnešní době už rozhodně není.
Mnoho lidí proti změně času bojuje, a tak se o jejím zrušení pravidelně jedná. V Evropské Unii měl letní čas skončit už před lety, ale vlády a představitelé států se nemohli dohodnou, který čas by vlastně měl platit. Střídání letního a zimního času tak bude pokračovat minimálně do roku 2026.
Co vy a střídání času? Jste s tím v pohodě nebo vám dělá problémy?
Napište nám do diskuze.
