Čokoláda
Foto: freepik, freepik.com

Dnes je 7. července a svůj den slaví čokoláda

Čokoláda je známá už po tisíce let. Její začátky sahají až do dob Mayů a Aztéků. Ti pěstovali kakaovníky jako posvátné stromy a z kakaových bobů pak připravovali nápoj, který hojně využívali při svých náboženských obřadech. Kořenili ho tím, co měli k dispozici, nejčastěji chilli, pepřem a vanilkou a asi se shodneme na tom, že našim dnešním mlsným jazýčkům by tento hořký nápoj nejspíš příliš nechutnal. Kromě výroby posvátného nápoje, sloužili indiánům kakaové boby také jako platidlo a nakupovali za ně nejrůznější zboží.

Do Evropy se pak kakaové boby a nápoj z nich připravený dostaly díky Kryštofu Kolumbovi, který je dovezl z jedné ze svých cest na americký kontinent. Zpočátku hořký nápoj lidem nechutnal, ale stačilo přijít na to, že slazený chutná o mnoho lépe a základ čokoládového šílenství byl na světě.

Čokoládová nej:

  • Nejvíce čokolády na jednoho člověka snědí jak jinak než ve Švýcarsku, v kolébce té nejlepší čokolády. Snědí jí tam průměrně 12 kilo za rok.
  • Naopak nejméně čokolády si dopřávají Číňané, kteří snědí pouze 0,1 kilo čokolády za rok.
  • My v našich českých končinách se držíme zlatého středu a v průměru spořádáme 6 kilo čokolády za rok.
Čokoláda, foto: Freepik

A jen tak pro zajímavost na závěr:

Čokoláda je natolik oblíbená a rozšířená pochoutka, že má dokonce i svůj druhý slavnostní den, tentokrát s názvem Mezinárodní den čokolády, který se slaví 28. října.

A aby čokolády nebylo málo, slaví se také:

Den horké čokolády – 31. ledna
Den hořké čokolády – 1. února
Den mentolové čokolády – 19. února
Den čokoládového soufflé – 28. února
Den karamelové čokolády – 19. března
Den preclíků v čokoládě – 7. října
Den čokoládových cupcaků – 18. října
Den Sacherova dortu – 5. prosince
Den brownies – 8. prosince
a 16. prosince je dokonce Den čehokoliv v čokoládě 🙂

Tak co? Dáte si čokoládu rády stejně jako my?

Monika

Jmenuji se Monika a na stránkách My všechny pro vás píšu o všem možném i nemožném. Od malička mě bavilo něco tvořit a nedokážu sedět jen tak s rukama v klíně. Miluji ten pocit, když mi pod rukama vzniká něco nového, pěkného a třeba i užitečného.