Představ si, že tvůj mozek je jako zahrada. A každá tvoje myšlenka je semínko. Když zaseješ pozitivní myšlenky – třeba „Zvládnu to“, „Něco se pokazilo, ale něco mě to naučí“ – vyroste ti krásná, barevná zahrada plná optimismu a odolnosti. Jenže když den za dnem zaséváš negativní myšlenky – „Nejsem dost dobrý“, „Tohle zase dopadne špatně“, „Jsem k ničemu“ – ta zahrada začne zarůstat plevelem.
A teď nemluvím jen obrazně. Věda nám totiž říká, že negativní myšlení doslova mění strukturu a fungování našeho mozku.
Co se děje v mozku, když myslíme negativně?
Negativní myšlení aktivuje části mozku, které souvisí se stresem a strachem, hlavně oblast zvanou amygdala (náš malý vnitřní alarm). Pokud ji zapínáme příliš často, začíná být přehnaně citlivá. Znamená to, že i malá nepříjemnost může spustit velkou stresovou reakci.
Kromě toho se oslabuje spojení mezi amygdalou a prefrontální kůrou – to je ta část mozku, která nám pomáhá racionálně přemýšlet, plánovat a rozhodovat se. Když tedy žijeme v negativních myšlenkách, mozek je doslova méně schopný „vychladit“ emoce a reagovat s nadhledem.
Negativní myšlení je začarovaný kruh
Co je na tom nejzrádnější? Že negativní myšlení je návykové. Čím častěji ho používáme, tím víc se v mozku posilují tzv. neuronové dráhy negativity – doslova zrychlujeme a usnadňujeme mozku, aby šel „tou špatnou cestou“.
Je to jako když vyšlapeš cestu v trávě – čím častěji po ní chodíš, tím víc je vidět. Stejně tak fungují myšlenky. A z toho důvodu se někdy zdá, že nám to myslí jen černě.
Studie, které to potvrzují
University of Wisconsin-Madison zjistila, že lidé, kteří se neustále utápějí v negativních myšlenkách, mají vyšší aktivitu v amygdale a nižší funkčnost v prefrontální kůře – tedy přesně to, co vede k úzkostem a depresi.
Studie z King’s College London ukázala, že dlouhodobé negativní myšlení může být dokonce spojeno s rychlejším stárnutím mozku a vyšším rizikem demence.
A výzkum publikovaný v časopise Health Psychology potvrdil, že lidé, kteří se zaměřují na negativní emoce, mají slabší imunitu a pomaleji se zotavují z nemocí.
Co s tím?
Dobrá zpráva je, že náš mozek je neuroplastický – to znamená, že se může měnit. I když jsi byl roky lapený v pasti negativního myšlení, můžeš se naučit přesměrovat pozornost a trénovat mozek na pozitivní dráhy.
Zkus třeba:
Vděčnost – každý den si napiš tři věci, za které jsi vděčný.
Mindfulness/meditace – pomáhá „zkrotit“ amygdalu a posiluje spojení s prefrontální kůrou.
Sebelaskavost – místo věčného kritizování se zkus k sobě chovat jako k nejlepšímu kamarádovi.
Zpochybňuj negativní myšlenky – Když tě napadne „Tohle nezvládnu“, zeptej se sám sebe: „Je to fakt pravda? Nebo mě jen přepadl strach?“
Negativní myšlení není „jen blbá nálada“. Je to způsob, jakým programujeme svůj mozek. A když tomu věnujeme pozornost, můžeme doslova přetvořit svůj život – od stresu a úzkosti ke klidu, důvěře a větší psychické pohodě.
Tvůj mozek není tvůj nepřítel – jen potřebuje trochu pomoct, aby nechodil pořád po těch stejných, temných cestičkách.
