Měla jsi náročný den. Šéf byl protivný, děti zlobily, telefon nepřestal zvonit a ty máš pocit, že už nemáš energii vůbec na nic.
Konečně přijdeš domů, sedneš si na gauč a najednou dostaneš obrovskou chuť na čokoládu, chipsy nebo něco sladkého. A na tom není nic divného. Mnoho žen nejí proto, že mají hlad. Jí proto, že jsou unavené, ve stresu, smutné, osamělé nebo přehlcené. Jídlo se pak stává útěchou. Malou odměnou. Chvilkou klidu uprostřed chaosu.
Jenže problém je, že ten pocit úlevy většinou vydrží jen pár minut. Pak přijdou výčitky. A často i další chuť něco sníst.
Proč máme ve stresu chuť jíst?
Když jsi ve stresu, tvoje tělo nepozná, jestli tě pronásleduje medvěd nebo jestli jen řešíš účty, práci a problémy ve vztahu. Reaguje pořád stejně. Začne vyplavovat stresové hormony, zrychlí se tep, zrychlí se dýchání a tělo se připravuje na boj nebo útěk.
Jenže dnes většinou neutíkáme před nebezpečím, ale sedíme u počítače. Řešíme povinnosti, přemýšlíme, máme strach. A naše tělo zůstává v napětí mnohem déle, než bylo původně zamýšleno.
Není proto divu, že hledáme něco, co nám uleví. A jídlo je bohužel nejrychlejší řešení, protože je dostupné, je příjemné a funguje okamžitě. Jen bohužel ne dlouhodobě.
Když nejíš hlad, ale emoce
Tomuto způsobu stravování se říká emoční jedení a poznáš ho úplně jednoduše. Nemáš hlad v žaludku, ale máš pocit, že nutně potřebuješ něco sníst.
Nejčastěji:
- sladké
- slané pochutiny
- pečivo
- čokoládu
- zmrzlinu
Nejíš proto, že tělo potřebuje energii, ty jíš proto, že potřebuješ úlevu. A právě tady je důležité pochopit jednu věc. Nejde o slabou vůli a nejde ani o to, že jsi líná nebo neschopná. Jde o naučený způsob zvládání emocí. A co je naučené, dá se naučit i jinak.
Zkus pravidlo 20 minut
Když tě přepadne chuť sníst něco jen proto, že jsi ve stresu, zkus si dát malou pauzu.
Řekni si: „Dobře. Pokud to budu chtít i za dvacet minut, dám si to.“
Nezakazuj si to, jen to odlož. Můžeš být překvapená, jak často chuť během té doby zeslábne. Emoce totiž fungují podobně jako vlna. Přijdou, vyrostou a zase odejdou. Jen jsme si zvykly reagovat dřív, než mají šanci samy odeznít.
Dýchej. Opravdu to funguje.
Možná to zní až moc jednoduše, ale hluboké dýchání patří mezi nejúčinnější způsoby, jak uklidnit nervový systém. Když jsi ve stresu, dýcháš mělce a rychle. Tím tělo dostává signál, že je stále v ohrožení.
Zkus místo toho jednoduché cvičení:
- nadechuj se nosem na 4 doby
- vydechuj pomalu na 6 dob
- opakuj alespoň 2 až 3 minuty
Po několika minutách začne tělo dostávat opačný signál:„Jsem v bezpečí.“ A veškeré napětí postupně klesá.
Hýbej se, i když se ti nechce
Nemusíš běžet maraton a nemusíš hned jít do fitka.
Někdy stačí:
- desetiminutová procházka
- pár minut na balkoně
- krátké protažení
- práce na zahradě
Pohyb pomáhá tělu odbourávat stresové hormony mnohem lépe než sušenky nebo tabulka čokolády. A navíc po něm nepřijdou výčitky.
Najdi si vlastní způsob uklidnění
Každá žena je jiná. Někomu pomáhá hudba, jiné horká sprcha a někdo si jde číst. Někdo obejme psa. Někdo volá kamarádce.
Důležité je vytvořit si seznam věcí, které ti dokážou přinést úlevu i bez jídla. Protože ve chvíli, kdy přijde stres, potřebuješ mít po ruce něco jiného než jen lednici.
Buď na sebe laskavá
Pokud se občas přejíš ze stresu, neznamená to, že jsi selhala. Znamená to jen, že jsi člověk. Nejde o dokonalost. Jde o to, abys postupně nacházela zdravější způsoby, jak o sebe pečovat.
Protože čokoláda možná na chvíli utiší stres. Ale skutečný klid vzniká tehdy, když se naučíš naslouchat tomu, co ti tvoje tělo a emoce skutečně říkají. A to je dovednost, která ti může změnit život mnohem víc než jakákoli dieta.
