Česko – světlo, které nikdy nezhasíná
U nás se 2. listopadu rozsvítí tisíce svíček. Hřbitovy se promění v moře světla a vzpomínek. Lidé přinášejí květiny, věnce a chvíli tiše postávají. V modlitbě, vzpomínání nebo možná v tichém rozhovoru s těmi, kteří tu už nejsou. Je to den klidu a pokory. Den, kdy se připomíná, že láska neumírá.
Mexiko – Den mrtvých, který oslavuje život
V Mexiku má Památka zesnulých Día de los Muertos úplně jinou tvář , a to barevnou, hlučnou a radostnou a slaví se několik dní. Rodiny staví oltáře z květin, svíček a fotografií. Přidávají oblíbená jídla svých zesnulých, protože věří, že se na pár dní vrací zpět. Děti běhají v kostýmech, města zaplaví hudba a tanec. Smrt tu není strašák, ale přirozená součást života a připomínka, že láska přetrvává i za hranicí času.
Japonsko – Obon, světla pro duše předků
V Japonsku se duše předků vítají během léta, v období zvaném Obon. Domovy se vyzdobí lucernami, které duším ukazují cestu domů. Po několika dnech se světla vypouštějí na řeky a moře , kde je symbolicky provází zpět do světa klidu. Je to nádherný pohled – stovky plovoucích světýlek, které tančí po vodní hladině jako tichá modlitba.
Filipíny – slavnost, kde se na smrt nezapomíná, ale slaví
Na Filipínách se Památka zesnulých mění v rodinný festival. Lidé tráví noc na hřbitovech, přinášejí jídlo, svíčky a často i hudbu. Sdílejí vzpomínky, smějí se a někdy dokonce i v klidu grilují, protože věří, že zesnulí jsou stále s nimi. Je to oslava lásky, která spojuje světy.
Francie – La Toussaint, elegance vzpomínek
Ve Francii se Dušičky slaví už 1. listopadu. Hřbitovy se zdobí chryzantémami – symbolem věčnosti. Lidé přicházejí s rodinami, zapalují svíčky a tráví čas spolu. Je to jemná, klidná tradice, která připomíná, že smutek může mít i krásu.
Polsko – moře světel a návraty domů
Poláci berou tento den s obrovskou úctou. Možná ještě větší než u nás. Na hřbitovech svítí tisíce svíček a lidé často cestují stovky kilometrů, aby navštívili hroby svých blízkých. Vzduch voní voskem, hřbitovy září jako malé města světel a na chvíli se zdá, že se minulost s přítomností dotýkají.
Itálie – Giorno dei Morti, den sladkých vzpomínek
V Itálii se říká, že v noci z 1. na 2. listopadu se duše vracejí domů. Ráno se rodiny scházejí na hřbitovech, přinášejí květiny a v některých koutech Itálie dostávají děti „ossa dei morti“ neboli sladkosti ve tvaru kostí. Není to morbidní, ale laskavé připomenutí, že smrt je jen další kapitola.
USA – Halloween a Den všech duší
I když v Americe převládá veselý Halloween, 2. listopadu si mnozí křesťané připomínají All Souls’ Day – Den všech duší. Mše, modlitby, svíčky. Tiše, skromně, ale se stejným poselstvím, že každý z nás žije dál v srdcích těch, kdo ho milovali.
Ať už svítí svíčka nebo tančí světlo na vodě…
Ať už zapaluješ plamínek na hřbitově, posíláš lucernu po řece nebo se díváš na hvězdy, které připomínají duše milovaných – všude na světě jde o totéž. O lásku, která neumírá. O spojení, které nepřetrhne ani čas. A o tiché „děkuji“, které letí tam, kam světlo dosáhne jen těžko, ale přece tam dojde.
