1.Cítíš se unavená, i když spíš
I po osmi hodinách spánku jsi bez energie a nemůžeš se přinutit vstát? To není úplně normální. Možná nejde jen o fyzickou únavu, ale hlavně o hluboké vyčerpání – emoční, mentální nebo duševní. Tělo ti říká: „Dopřej mi opravdový odpočinek.“
2.Máš problém se soustředit
Zapomínáš, proč jsi přišla do místnosti a co jsi tam vlastně chtěla? Skáčeš z jedné věci na druhou a tvůj mozek je jak v mlze? Není to selhání – je to signál, že jedeš na přetížení. Je toho na tebe prostě moc.
3.Drobné věci tě ročilují víc než obvykle
Vytočí tě nepříjemný e-mail, komentář, nebo jen jinak postavená věc na stole? To nejsi „přecitlivělá“, to jsi přetížená a tvůj nervový systém už nemá rezervy ani na takové maličkosti.
4.Ztrácíš radost z toho, co tě dřív těšilo
Káva chutná jako voda, hudba tě nedojímá a oblíbené aktivity tě unavují jenom na ně pomyslíš? Možná je čas zpomalit a znovu si připomenout, co tě opravdu naplňuje.
5.Tělo ti posílá varovné signály
Bolesti hlavy, zažívací problémy, tlak na hrudi, nespavost, obrovská únava… tělo má svůj vlastní jazyk, kterým říká: „Zastav se. Potřebuju péči.“
6.Jedeš na autopilota
Dny ti splývají, nedokážeš si vzpomenout, co bylo včera, a žiješ jen ve svých povinnostech? Možná jsi zapomněla být člověkem a jsi jen vykonavatelem úkolů. Automaticky děláš to co se od tebe očekává, ale „nežiješ“ a nemáš z ničeho radost.
7.Lidé kolem ti říkají, že jsi jiná
Kamarádka si všimla, že jsi uzavřenější, partner říká, že jsi podrážděná, kolegové zase, že jsi duchem jinde? Někdy si změny neuvědomíme my – ale naše okolí je vnímá dobře.
8.Začínáš se srovnávat a pochybovat o sobě
Když je člověk unavený, snadno podlehne dojmu, že „nestíhá jako ostatní“. Ale pozor – nejde o to, že nestíháš. Možná se právě bráníš podvědomě přetížení a tvé tělo ti dává za pravdu.
9.Vyhýbáš se kontaktu s lidmi
Nemáš sílu odpovídat na zprávy, telefon zní jako útok, chceš jen být sama. To může být zdravé do určité míry, ale pokud je to únik před tlakem, který cítíš, je čas zbrzdit a přesměrovat péči zpátky na sebe.
10.Máš vnitřní hlas, který ti šeptá, aby ses zastavila
Možná sama v sobě cítíš, že něco špatně a změna je je to jediné, co ti pomůže. A možná právě proto čteš tento článek.
Jak zpomalit?
Zpomalování nemusí znamenat opustit všechno a odjet na měsíc do hor. Někdy stačí vrátit se k sobě:
- Zhluboka se nadechni a vydechni – několikrát.
- Odpoj se od telefonu aspoň na hodinu denně.
- Udělej si vědomou pauzu – i na pět minut.
- Řekni „ne“ věcem, které tě vyčerpávají.
- Dovol si být člověk – nedokonalý, unavený, citlivý.
Zpomalit neznamená vzdát se. Znamená to uznat svou lidskost. A čím dřív se naučíš poslouchat jemné varovné signály, tím méně tělo a duše budou muset křičet. Zpomal, protože si to zasloužíš – ne až vyhoříš, ale už teď.
