Foto: Freepik, www.freepik.com

1.Dovol si cítit to, co opravdu cítíš

Smutek není chyba, kterou je potřeba opravit. Je to signál. Pokud se ho snažíš přehlušit povinnou radostí, jen se vrátí silnější.

Nech si prostor:

  • být smutná
  • brečet
  • nebýt „v pohodě“
  • nemít odpovědi

Vánoce nemusí být šťastné, aby byly opravdové.

2.Neporovnávej se s ostatními

Jak jednotlivá znamení prožívají Vánoce

Sociální sítě jsou v prosinci plné dokonalých obrázků. Rodiny u stromečku, úsměvy, světýlka. Ale nevidíš ticho po focení ani emoce za tím.

To, co prožíváš ty, není méněcenné jen proto, že to není hezké na pohled.

3.Vytvoř si malé bezpečné rituály

Nemusíš dodržovat všechny tradice. Zkus si vybrat jednu nebo dvě maličkosti, které ti přinesou aspoň kousek klidu:

  • hrnek teplého čaje
  • svíčku zapálenou večer
  • procházku v tichu
  • oblíbený film nebo knihu

Tyhle drobnosti tě mohou podržet víc než velká gesta.

4.Řekni „ne“, když už je toho moc

Sebepéče není sobecká

Nemusíš chodit všude. Nemusíš vysvětlovat. Nemusíš se přizpůsobovat očekáváním druhých.

Chráníš tím sebe. A to je dostatečný důvod.

5.Nezůstávej se smutkem úplně sama

I když chceš být chvíli v tichu, zkus se nesvazovat úplnou izolací. Jedna zpráva, krátký telefonát, obyčejné „jak se máš“ může stačit.

A pokud cítíš, že je toho příliš, není slabost říct si o pomoc. U blízkého člověka nebo odborníka.

6.Sniž laťku na minimum

Vánoce nejsou závod. Nemusí být hezké, produktivní ani památné.
Stačí, když:

  • vstaneš z postele
  • najíš se
  • postaráš se o sebe aspoň trochu

I to se počítá.

7.Připomeň si, že tohle není navždy

Jak poznáš, že ses začala psychicky uzdravovat?

Možná je teď těžké si to představit, ale tenhle stav není konečný. Vánoce odejdou. Dny se zase prodlouží. A ty v sobě znovu najdeš místo pro lehkost.

Teď stačí jen projít tímhle obdobím co nejlaskavěji k sobě.


Pokud je ti teď smutno

Tenhle text není návod, jak být šťastná. Je to připomínka, že:

  • nejsi sama
  • nejsi slabá
  • a nemusíš nic předstírat

Někdy je největší odvaha prostě přežít.
A i to je víc než dost.

Monika

Jmenuji se Monika a na stránkách My všechny pro vás píšu o všem možném i nemožném. Od malička mě bavilo něco tvořit a nedokážu sedět jen tak s rukama v klíně. Miluji ten pocit, když mi pod rukama vzniká něco nového, pěkného a třeba i užitečného.