Víte co to vlastně je?
Slovo prokrastinace zní poněkud zvláštně, ale znamená velice obyčejnou a hojně rozšířenou věc, se kterou jste už určitě někdy setkali. Prokrastinace je, někdy až chorobné odkládání důležitých úkolů a různých nepříjemných věcí, do kterých se člověku nechce. Může jít stejně tak o návštěvu zubaře, jako o vypracování důležitého úkolu v práci. O vystání fronty na poště nebo o telefonát rodičům. Může to být naprosto cokoliv, protože člověk, který trpí prokrastinací, odkládá úplně všechno, co je mu více či méně nepříjemné.
Je to pouze lenost nebo už nemoc?
Někdo to může nazvat leností, ale klasická lenost to rozhodně není. Rozdíl mezi prokrastinací a leností je v tom, že líný člověk si tento stav odkládání úkolů užívá a nemá s ním nejmenší problém. Netrápí se tím, že něco odloží na později, ale přistupuje k úkolům stylem „však ono to počká“ a „svět se nezblázní, když to udělám pak“.
Naopak člověk trpící prokrastinací se vnitřně užírá výčitkami svědomí, že nějaký úkol zase a opět odložil. Ví, že je potřeba jej udělat, ale nedokáže se k jeho splnění donutit. Raději bude dělat cokoliv jiného a nedůležitého než to, co by měl splnit a udělat. Je to přesně ten stav, kdy raději umyjete všechna okna v domě a uklidíte v garáži, než byste si sedli k úkolu, který máte splnit. Je to začarovaný kruh, ve kterém se člověk dostává do stresu díky vědomí, že neudělal, to co udělat měl a spoustu dalších věcí nezvládne udělat právě kvůli tomu, že se utápí ve výčitkách. Valí před sebou stále více a více nesplněných úkolů a neví, jak z tohoto začarovaného kruhu ven.
Jak se vymotat z kruhu prokrastinace?
Pokud si teď říkáte, že tenhle popis sedí přesně na vás, nevěšte hlavu. Cesta ze začarovaného kruhu prokrastinace existuje. Připravte se ale na to, že je to běh na dlouhou trať. Prokrastinující člověk má totiž důvod proč důležité a nepříjemné úkoly odkládá a raději dělá, že nejsou.
Je to strach. Strach, že zklame sám sebe. Strach, že zklame své blízké a své okolí. Je tedy důležité nejprve v sobě překonat tento strach a začít si věřit. Možná se vám může zdát, že je to klišé, ale sebedůvěra je velice důležitá. Zdravé sebevědomí je základ úspěchu a proto je potřeba u něj začít. Kdo si věří a nebojí se, ten toho přece zvládne mnohem víc než ten, kdo má strach.
Ruku v ruce s prokrastinací jde stres. Lidé prokrastinují nejvíce v situacích, kdy cítí, že je toho na ně příliš mnoho. Čím více úkolů, tím více stresu a tím pádem i více prokrastinace. Mnohdy je náš stres také vyvolán obavou, že na daný složitý úkol nestačíme. Zkuste si tedy dávat úkoly menší, které zvládnete lépe, a které vás nebudou nutit prokrastinovat. Pokud je před vámi opravdu velký a složitý úkol, je dobré si jej rozdělit na menší části. Pokud před sebou uvidíte úkol menší, je mnohem větší pravděpodobnost, že jej neodložíte.
Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek.
Klasické pravidlo, podle kterého se málokdo řídí, ale nemohla jsem si ho odpustit, protože je v něm schován recept na to, jak zatočit s prokrastinací. Chce to mít silnou vůli a uvědomit si, jak drahý je náš čas. Na někoho platí, skočit do nechtěného úkolu po hlavě, na druhého platí pomalejší tempo. Je potřeba najít si svůj způsob a nebát se dát prokrastinaci na frak. Uvědomit si, že za nás ty úkoly stejně nikdo jiný neudělá a čím dříve se s nimi popereme, tím dříve budeme mít čistou hlavu bez trápení.
