Znáš ten moment, kdy máš v hlavě skvělou myšlenku, ale pak ji radši neřekneš nahlas? Možná nechceš vypadat divně. Možná nechceš nikoho naštvat. A možná si jen nejsi úplně jistá, jestli to, co chceš říct, má vůbec váhu.
Má. A větší, než si myslíš. Sebevědomí totiž není něco, s čím se rodíme jako s dokonalým outfitem. Je to spíš něco, co si postupně „zkoušíme“, ladíme a občas i trochu překopeme.
1.Začni u sebe – ano, opravdu u sebe
Zkus se na chvíli zastavit a zamyslet se: v čem jsi dobrá? A „v ničem“ není správná odpověď.
Možná umíš skvěle naslouchat. Možná máš cit pro detail. Možná dokážeš ostatní rozesmát ve chvíli, kdy to nejvíc potřebují.
Sepiš si to. Klidně do mobilu nebo na papír. A vracej se k tomu pokaždé, když o sobě pochybuješ.
2.Chyby nejsou trapas, ale trénink
Upřímně mezi náma holkama – kdo nikdy neřekl něco trochu mimo? Strach z trapasu je často to jediné, co nás brzdí. Jenže jaká je realita? Lidi okolo tebe na to většinou zapomenou rychleji než ty.
A ty si z toho odneseš zkušenost. Takže win-win (i když to tak v tu chvíli vůbec nevypadá).
3.Mluv, i když máš trochu stažený žaludek
Sebevědomí nepřijde samo od sebe. Málokdo je sebevědomý od přírody. Sebevědomí přichází až s praxí.
Začni v malém. Řekni svůj názor kamarádce, zapoj se do debaty, napiš komentář. Nemusíš hned vystupovat před hučícím davem. K jistotě stačí malé kroky.
4.Připrav se, protože improvizace se někdy nevyplácí
Když víš, že tě čeká prezentace nebo důležitý rozhovor, připrav si, co chceš říct.
Klidně si to zkus nanečisto, třeba před zrcadlem. Příprava ti dodá jistotu, i když se uvnitř trochu klepeš.
5.Obklop se lidmi, kteří tě neshazují
Tohle je naprosto zásadní věc. Lidé kolem tebe buď tvoje sebevědomí podporují nebo pomalu rozkládají. Vyber si ty, kteří tě berou vážně, naslouchají ti a respektují tě.
A ty ostatní? Ty nemusíš mít tak blízko, jak sis možná myslela.
6.Změň způsob, jakým k sobě mluvíš
„Nejsem dost dobrá.“
„Ostatní jsou lepší.“
Zní ti to povědomě?
Zkus tyhle věty chytit a vědomě je přepsat:
„Učím se.“
„Zlepšuju se.“
„Můj názor má hodnotu.“
Možná tomu ze začátku nebudeš úplně věřit. Ale to nevadí. I tohle je proces. A neboj se, dostaneš se do toho.
7.Tvůj názor není méně důležitý
Nemusíš být expertka na všechno, abys mohla něco říct.
Každá z nás vidí svět jinak. A právě v tom je síla. To, co řekneš ty, může někomu otevřít úplně nový pohled.
8.Tělo mluví dřív než slova
Zkus se narovnat. Podívat se lidem do očí. Mluvit o trochu pomaleji.
Zní to jako detail, ale správná řeč těla dělá obrovský rozdíl. A zajímavé je, že když tak začneš působit… začneš se tak i cítit.
A malá pravda na závěr
Sebevědomí nepřijde přes noc. Ale přijde. Po malých krocích, po malých „ano, řekla jsem to“, po malých překonaných chvílích. A jednoho dne si uvědomíš, že říct svůj názor už není stres, ale přirozená součást toho, kým jsi.
