Syndrom superženy 24/7
„Kdybych měla za každé musím jeden den volna, už bych žila v Karibiku,“ směje se třicetiletá Jana, která se snaží zvládat práci, děti, domácnost i psa. V tomto pořadí, ale ne vždy úspěšně.
A právě v tom je ten problém – snažíme se všechno zvládnout a zapomínáme, že nejsme roboty.
Sebepéče se pak posouvá na „až bude čas“. Jenže ten čas obvykle nikdy nepřijde, pokud si ho nevezmeš ty sama.
Proč není sebepéče ani trochu sobecká
1.Protože z prázdného hrnku se fakt nic nenalije
Když jedeš na autopilota, dáváš všem ostatním, ale sobě nic, dřív nebo později to tělo i hlava spočítají.
„Já jsem si myslela, že být dobrá máma znamená být pořád k dispozici. Teď vím, že když se zhroutím, nepomůžu nikomu,“ říká Petra, máma dvou dětí a majitelka kruhů pod očima na plný úvazek
Sebepéče znamená doplňovat si baterky dřív, než úplně odpadneš.
2.Sebepéče je prevence, ne záchrana
Nečekej, až budeš totálně vyhořelá. Malé dávky klidu každý den dokážou zázraky.
Pět minut ticha, koupel, procházka nebo prostě to, že si v klidu vypiješ kafe, než začneš zachraňovat svět.
I to je sebepéče.
3.Dáváš tím příklad ostatním
Když si dovolíš starat se o sebe, učíš to i své děti, partnera, kolegy.
„Dřív jsem si myslela, že být obětavá znamená být milovaná. Teď vím, že když jsem v pohodě, je doma klid a všichni mě mají radši,“ směje se Lucka, která si po letech konečně koupila permanentku do sauny.
Co všechno může být sebepéče
Sebepéče není jen o pěnové koupeli a svíčkách (i když, přiznejme si, ty nikdy neuškodí).
Je to cokoliv, co děláš vědomě pro sebe – pro tělo, duši nebo klid v hlavě.
Příklady z praxe:
- Říct ne, když se ti nechce (a nemít z toho špatný pocit).
- Dát si pauzu od sociálních sítí a místo scrollování se prostě koukat jen tak z okna.
- Dát si čokoládu bez výčitek (protože život bez čokolády by byl fakt smutný).
- Zrušit plány, protože chceš zůstat v pyžamu.
- Pustit si hudbu a tančit v kuchyni s vínem v ruce.
Sebepéče není o dokonalosti. Je to o malých, opakovaných momentech, kdy si připomínáš: Já taky stojím za to.
Co se stane, když na sebe zapomeneš
Bez sebepéče přichází:
- permanentní únava (i po kávě číslo čtyři),
- podrážděnost na všechny kolem,
- vnitřní prázdno a pocit „nevím, co se se mnou děje“,
- někdy i fyzické potíže – bolesti hlavy, nespavost, stresové pupínky (ano, i ty po třicítce).
„Já jsem to pochopila, když jsem brečela nad studeným prádlem v sušičce,“ přiznává Martina, která dřív „musela udělat všechno“.
Jak začít se sebepéčí – malé kroky, velký efekt
1. Ráno nezačínej s mobilem
Nech svět počkat. Dýchej, protáhni se, udělej si čaj. To není ztráta času, to je restart mozku.
2. Každý den si dej 15 minut jen pro sebe
Bez výčitek. Bez multitaskingu. Prostě ty a klid.
3. Napiš si, co ti dělá radost
A každý den z toho aspoň něco udělej. Malé radosti jsou největší investicí do spokojenosti.
4. Nauč se říkat „ne“ – a neměj potřebu to vysvětlovat
„Ne, dneska nemůžu.“ – tečka. Ne je celé věta.
5. Buď na sebe tak milá, jako jsi na ostatní
Zkus si představit, že mluvíš se svou nejlepší kamarádkou, protože ty zasloužíš si stejnou laskavost.
Sebepéče jako láska v praxi
Sebepéče není o tom být dokonalá. Je to o tom dovolit si být člověk.
Když se o sebe staráš, neubíráš druhým, ale naopak, máš víc energie, klidu a lásky, kterou můžeš sdílet.
„Když jsem začala dávat sebe na první místo, svět se nezhroutil,“ směje se Jana. „Jen se mi v něm začalo líp dýchat.“
Takže až příště budeš mít pocit, že nemáš čas na sebe, vzpomeň si:
Sebepéče není sobectví. Je to přežití – s úsměvem, vůní kávy a troškou rtěnky.
Jak jsi na tom ty sama? Pečuješ o sebe dostatečně nebo máš v sebepéči taky mezery? Napiš nám!
