Proč se čas vlastně posouvá?
Zavedení letního času má dlouhou historii. Poprvé se o něm začalo mluvit už na začátku 20. století. Cílem bylo šetřit energii a lépe využít denní světlo.
Myšlenka byla jednoduchá: když se ráno rozednívá dřív, posuneme hodiny dopředu, abychom mohli být déle aktivní za světla a večer méně svítili.
Na jaře tedy hodiny posunujeme o hodinu dopředu (spíme o hodinu méně) – vzniká letní čas.
Na podzim, většinou poslední říjnovou neděli, se hodiny vrací o hodinu zpět – přecházíme zpět na zimní čas, který je ten „přirozený“, původní.
A i když dnes už úspora energie není tak výrazná jako dřív, střídání času se stále drží. Diskuse o jeho zrušení se vedou už roky, ale zatím se nic nemění.
Co se děje v těle, když se čas posune?
Náš organismus má svůj vnitřní biologický rytmus – říká se mu cirkadiánní rytmus.
Ten řídí spánek, chuť k jídlu, energii během dne, náladu i soustředění. Je propojený s přírodním světlem, tedy se střídáním dne a noci. A právě proto ho i malý posun času může trochu „rozhodit“. Někomu to trvá jen den, jinému i týden, než si tělo zvykne.
Proč někomu posun času vadí a jinému ne?
Možná sis všimla, že zatímco někdo po změně času říká: „Já si toho ani nevšiml,“ jiný si stěžuje, že je celý týden rozhozený, nemůže spát a je bez energie. Jak je to možné, když se všem posune čas úplně stejně?
Důvod je jednoduchý – každé tělo má jiný biologický rytmus a jinou citlivost na jeho narušení.
1.Sova vs. skřivan
Každý z nás má chronotyp, tedy přirozený rytmus bdění a spánku.
- Skřivani (ti, kteří rádi vstávají brzy a večer rychle usínají) většinou snášejí posun času lépe.
- Sovy (noční typy) naopak trpí víc – jejich tělo je nastavené na pozdější režim, takže jakýkoli posun naruší jejich rytmus ještě víc.
2.Spánek a životní styl
Lidé, kteří mají pravidelný režim, chodí spát zhruba ve stejnou dobu a dostatečně spí,
si na změnu času zvyknou rychleji.
Naopak ti, kteří trpí nedostatkem spánku, ponocují, nebo jsou často ve stresu,
mají tělo už tak unavené a každá změna je pro něj další zátěží.
3.Věk
Děti a starší lidé reagují na změnu času citlivěji. Děti mají pevně daný spánkový rytmus, a když se jim rozhodí, bývají neklidné nebo podrážděné.
Starší lidé zase často hůře usínají a i malý posun jejich spánek naruší. Mladší dospělí nebo lidé v dobré fyzické kondici se obvykle přizpůsobí rychleji.
4.Prostředí
Kdo tráví většinu dne na denním světle – chodí ven, sportuje, má přístup ke slunci – má vnitřní hodiny sladěné s přírodním světlem a posun času tolik nevnímá.
Naopak lidé, kteří tráví většinu času uvnitř, u obrazovek nebo v umělém světle,
mají rytmus rozhozený už předem a změna času to ještě zhorší.
5.Psychika
Záleží i na tom, jak moc citlivě vnímáme změny obecně. Někteří lidé mají psychiku i tělo naladěné tak, že každá změna (počasí, režim, světlo) s nimi zamává. Jiní jsou flexibilnější a přizpůsobí se rychle, aniž by si toho vědomě všimli.
Nejčastější potíže, které může změna času způsobit
- Poruchy spánku – hůř se usíná, budíme se dřív nebo později, než bychom chtěli.
- Únava a podrážděnost – tělo se cítí jako po krátké cestě mezi časovými pásmy.
- Snížená koncentrace – změna naruší přirozený rytmus bdění a útlumu.
- Zhoršená nálada – zvlášť u citlivějších lidí může být přechod spojený s melancholií nebo podzimní únavou.
- Změna chuti k jídlu a trávení – tělo má „pocit“, že jí nebo spí v jinou dobu, než by mělo.
Zajímavostí je, že některé studie ukazují, že krátce po posunu času může stoupnout i počet dopravních nehod a drobných zranění – prostě proto, že jsme nevyspalí a méně soustředění.
Jak tělu pomoci, aby si zvyklo lépe
Naštěstí existuje pár jednoduchých způsobů, jak tenhle malý časový šok zvládnout v klidu:
- Jdi spát o něco dřív (nebo později) – pár dní před změnou času se snaž tělo ladit postupně.
- Ráno se vystav dennímu světlu – světlo pomáhá synchronizovat biologické hodiny.
- Hýbej se – procházka nebo lehké cvičení pomůže nastavit přirozený rytmus spánku.
- Jez pravidelně – nevynechávej jídla a dopřej si lehčí večeři.
- Omez kofein a alkohol – tělo je citlivější, dej mu klid.
- Vnímej své tempo – pokud se cítíš unaveně, nepřemáhej se. Dej si pár dní klidnější režim.
- Ráno otevři okno, večer ztiš světla – světlo a tma jsou přirozené signály, které tělu říkají, kdy být aktivní a kdy odpočívat.
Posun času jako připomínka zpomalení
I když se nám to občas nelíbí, podzimní posun času má jednu symboliku: je to pozvání ke zpomalení. Dny se krátí, světla ubývá, příroda se ukládá k odpočinku. Možná bychom měli udělat to samé a dát si víc klidu, tepla a laskavosti.
Takže ano, posun času může tělu trochu zamotat vnitřní hodiny, ale může být i příležitostí naladit se víc na rytmus přírody a na sebe.
Posun času tedy není jen o ručičkách na hodinách, ale i o našem vnitřním čase. Tělo nám skrze něj připomíná, že ne všechno se dá uspěchat. A že i když hodiny tikají jinak, náš rytmus si zaslouží prostor a péči.
