1.Start dne na kávě a konec večera u mobilu
Vysoce stresovaní lidé často mají jeden společný rituál: ráno bez pořádného kofeinového nakopnutí ani ránu, večer místo klidného usínání sedí s mobilem nebo notebookem v ruce a scrollují.
Proč je to problém?
Kofein totiž zvyšuje hladinu kortizolu, což je náš hlavní stresový hormon. Pokud ho ráno „naladíš“ na vysoké vlny, jsi vlastně rovnou ve stresové startovní pozici. Namísto klidného probuzení a pomalého rozjezdu.
Večer pak, když si mozek zoufale potřebuje odpočinout, zahlcuješ ho stimuly z obrazovek. Modré světlo z telefonů a počítačů brání produkci melatoninu, hormonu spánku. Výsledkem je špatný spánek a únava.
A co je horší: další den začínáš zase kávou… začarovaný kruh.
2.Přemýšlení na plné obrátky, které nikam nevede
Overthinking – neboli přemýšlení dokola o stejných věcech – je něco, co zná snad každý, kdo má stres za kamaráda. Často jde o scénáře, které se možná nikdy nestanou, ale mozek na ně pořád „hraje“. Například:
- „Proč mi neodpověděl? Asi mě nemá rád.“
- „Co když udělám chybu a ztratím práci?“
- „Jsem fakt dost dobrý na to, abych to zvládl?“
Tahle neustálá mentální smyčka ubírá energii, zvyšuje napětí a často nás odvádí od reálných řešení. Navíc to může být i zdroj nespavosti a úzkosti.
3.Nedovolíme si zastavit
Vysoce stresovaní lidé mají tendenci věřit, že když nepoběží na plné obrátky, tak něco zmeškají nebo selžou. Volný čas se stává dalším seznamem úkolů.
Například si řeknou:
„Musím si najít čas na cvičení, abych neztratil kondici.“
„Zkusím si udělat pořádek v mailu, když už mám chvilku.“
„Měl bych si přečíst tu knihu, co mi doporučili.“
I když jsou tyto aktivity v zásadě dobré, když je děláme pod tlakem a bez odpočinku, náš mozek nezíská skutečný klid a regeneraci.
4.Říkat „ANO“ na všechno a každému
Někdo, kdo je hodně ve stresu, často neumí odmítat. Má pocit, že musí být všude k dispozici, že pokud řekne „ne“, ztratí respekt, nebo že zklame ostatní.
Ale když přijímáme víc, než zvládneme, stavíme si kolem sebe další vrstvy tlaku. A přitom zanedbáváme vlastní potřeby a hranice.
5.Jídlo jako poslední priorita nebo únik
Když jsme ve stresu, naše stravovací návyky často trpí. Někteří lidé jedí málo, protože na to „nemají čas“ nebo nemají hlad. Jiní naopak sahají po jídle jako po úniku, zvlášť sladkostech a nezdravých pochutinách.
Problém? Nerovnováha v jídle vede k energetickým výkyvům, špatné náladě a ještě většímu stresu. Mozek potřebuje vyváženou stravu, aby fungoval správně.
Co na to věda?
Výzkum z Harvardu ukazuje, že chronický stres může vést k úbytku šedé hmoty v mozku, což ovlivňuje paměť, rozhodování a emoční regulaci.
Studie z University of California potvrzují, že lidé, kteří neumí říkat „ne“, mají vyšší míru vyhoření a psychického vyčerpání.
Světová zdravotnická organizace (WHO) dokonce označuje špatné zvládání stresu za jednu z hlavních příčin onemocnění dnešní doby, včetně srdečních chorob a duševních problémů.
Jak začít měnit své návyky?
Nemusíš hned měnit všechno. Stačí si vybrat jeden nebo dva malé kroky a zkusit je zařadit do života:
Začni den bez kávy: Zkus první hodinu po probuzení pít čistou vodu, nebo bylinkový čaj. Dej mozku čas se přirozeně „probudit“.
Omez večerní obrazovky: Zkus si nastavit „digitální detox“ aspoň půl hodiny před spaním.
Trénuj vědomé zastavení: I5 minut denně, kdy si sedneš, zavřeš oči a dýcháš zhluboka.
Nauč se říkat NE: Začni třeba na malých věcech. Je to v pořádku.
Dávej pozor na jídlo: Snaž se jíst pravidelně a vědomě, bez spěchu.
Stres je součástí života a občas nám pomáhá. Ale když si z něj uděláme trvalý režim, přichází vyčerpání a zdravotní problémy. Uvědomění si svých návyků je prvním krokem k tomu, aby ses zase cítil lépe, měl víc energie a klidu.
Pamatuj, že změna je proces. A už tím, že si o tom čteš, jsi na správné cestě.
