1.A proč?
Stovky těchto zprvu neškodných otázek dokážou nejednomu dospělému člověku udělat z hlavy nafukovací balón. Práce dospělých je naučit děti, jak to na světě funguje, a proto odpovídáme na jejich všetečné dotazy, i když víme, že za každou naší odpovědí, mají v zásobě další „A proč to tak je?“ Ještěže existují encyklopedie a Google.
2.Už tam budem?
Nejen otravný Oslík z pohádky o Shrekovi měl tuhle otázku v rukávu. „Už tam budem?“ zná každý rodič, který s dětmi někam jezdí a je úplně jedno jestli jedete přes půl světa nebo do vedlejšího města. „Už tam budem?“ zazní tak jako tak.
3.Mám hlad!
Kdybych měla za každou tuhle větu, která doma zazní dostat korunu, mám se už teď jako prase v žitě. „Mám hlad“ je naprostá klasika každého dne a nejčastěji zní půl hodiny po nedojedeném obědě nebo večeři. Že to taky znáte?
4.Já jsem to nebyl/a!
Taky se u vás děje všechno tak nějak samo a nikdo za to nemůže? U nás velice často a přijít na to, kdo je viník, mi kolikrát ani za ty nervy nestojí.
5.To on/ona!
Pokračování předešlého a hádka o to, kdo to tedy byl. Jsem si jistá, že toto znají všichni rodiče, kteří mají více než jedno dítě. Ale ruku na srdce, vzpomeňme si my sami, jak jsme se nechtěli přiznávat.
6.Já si nezačal/a!
Žabomyší válka pokračuje. Já nic, já muzikant. Bez toho by to nešlo přece.
7.Co?
Ony ty děti většinou velice dobře slyší, co po nich chceme, ale získávají čas, aby vymysleli nějakou kulišárnu.
8.To není fér!
Tohle se týká zejména starších dětí, které narážejí na skutečnost, že ne všechno jim bude v životě vyhovovat a ne všechno se jim bude líbit. Život ale skutečně nemusí být vždycky fér. A upřímně řečeno, mohou to říct ještě hůř.
9.Nikdy mě nic nenecháš dělat!
Už jste tuhle větu taky slyšeli? A teď jim vysvětlete, že jen nechcete vidět další rozbitou hlavu nebo odřená kolena.
10.Ale ty jsi říkal/a…!
A je to tady. Slib, který jste jako rodiče vypustili z pusy, si děti zapamatují mnohem lépe než ten, který řekli sami. Raději neslibujte, co nemůžete splnit.
